Jak pomoci tonoucímu: kroky, které zachrání život

Každý rok v České republice zemře přes 150 lidí kvůli tonutí. Většina z nich je v běžných situacích - na rybníce, u jezírka, v bazénu nebo dokonce v koupelně. A většina z nich by mohla být zachráněna, kdyby někdo v okolí věděl, jak pomoci tonoucímu. Nejde o složitý proces. Nejde o heroické skoky do vody. Jde o klid, rychlost a správné kroky.

Co vlastně znamená, že někdo tonoucí?

>Většina lidí si představuje tonoucího jako člověka, který máčí ruce, křičí a má hlavu nad vodou. To je filmový myth. Skutečný tonoucí člověk nekřičí. Nevolá o pomoc. Neplave. Nevypadá jako někdo, kdo potřebuje záchrany.

>Skutečný tonoucí je tichý. Hlava má nízko ve vodě, čelo přes vodní hladinu. Ruce se pohybují stranou, jako by se snažil se zvednout z vody. Nohy jsou nehybné nebo se pohybují jen málo. Oči jsou skrz, nebo se dívá pryč. Může se zdržet jen 20-60 sekund, než se potopí.

>Toto se jmenuje instinktivní reakce na tonutí. Je to fyzický mechanismus, který zabraňuje dýchání. Lidé, kteří tonou, nemají možnost volat, protože jejich tělo je zaměřené jen na to, aby dýchalo. Pokud někdo vypadá podezřele, ale nekřičí - nečekáte. Okamžitě zasahujte.

Co dělat, když vidíte, že někdo tonoucí?

>Nejdůležitější pravidlo: NEskákejte do vody, pokud nejste profesionálně vyškolení a nemáte záchranné vybavení. Většina lidí, kteří se snaží zachránit tonoucího, skončí také mrtví. Voda je nebezpečná. Tělo tonoucího může vás přetáhnout dolů, i když jste dobří plavci.

>Postupujte podle tohoto jednoduchého řetězce:

1. Pozorujte - potvrďte, že člověk opravdu tonou. Neztrácejte čas na pochybnosti.
2. Zavolejte - zavolejte 112 nebo požádejte někoho, aby zavolal. Napište: „Tuhle osobu tonou, potřebuji záchranné týmy a pohotovost.“
3. Nabídněte nástroj - hledejte vše, co může dosáhnout na vodu: hůl, větev, batoh, lano, plavací kruh, obuv, oblečení, dokonce i láhev. Hodíte to k němu, aby se mohl chytit.
4. Nejděte do vody - jen pokud jste vyškoleni, máte záchranné vybavení a víte, co děláte. Pokud ne, nevstupujte.
5. Podpořte - jakmile je člověk na břehu, zkontrolujte, jestli dýchá. Pokud ne, začněte s kompresemi.

Co dělat, když je člověk na břehu a nedýchá?

>Nejčastější chyba: lidé se zaměří na vytlačování vody z plic. To je špatně. Voda v plicích není hlavní problém. Hlavní problém je, že mozek nemá kyslík. Pokud člověk nedýchá, nezavírejte mu ústa a nekoukejte do krku. Zajistěte krevní oběh.

>Postup pro dospělého a dítě (od 1 roku):

1. Uložte člověka na záda na pevnou plochu.
2. Otevřete dýchací cesty - zvedněte bradu a nakloněte hlavu dozadu.
3. Zkontrolujte dýchání - podívejte se, poslyšte, cítěte. Pokud nevidíte, že hrudník stoupá a klesá, nebo nevnímáte dýchání během 5-10 sekund - začněte s kompresemi.
4. Stiskněte hrudník na polovinu jeho hloubky (asi 5-6 cm u dospělého, méně u dítěte).
5. Stiskněte rychle - 100 až 120 kompresí za minutu. Přesně jako tempo písně „Stayin’ Alive“ od Bee Gees.
6. Nezastavujte se, dokud nepřijde záchranná služba nebo člověk nezačne dýchat sám.

>Neřešte umělé dýchání. Pokud nejste vyškolení, dělejte pouze komprese. Většina lidí, kteří přežijí tonutí, díky tomu, že někdo začal dělat komprese hned.

Proč nevypouštět vodu z plic?

>Je to jedna z nejčastějších chyb. Lidé představují, že tonoucí má plné plicí vody a že ji musí „vypustit“. To je nepravda. Při tonutí se většina vody nezadrží v plicích - tělo se snaží zavřít hltan, aby se voda nevstřikovala. Většina vody se dostane do žaludku. A když někdo zkusí „vypustit“ vodu - například zvedáním nohou, otáčením, tlakem na břicho - zbytečně ztrácí cenné vteřiny a může způsobit další poškození.

>Neexistuje žádná vědecká evidence, že vypouštění vody z plic zachraňuje život. Naopak, zdržuje záchrannou akci. Když člověk nedýchá, potřebuje kyslík. A kyslík dostane jen přes krevní oběh. A ten začnete obnovovat kompresemi.

Co dělat, když je dítě?

>Děti tonou rychleji. Jejich tělo je menší, méně zkušené a rychleji ztrácí teplotu. Pokud je dítě mladší než 1 rok, postup je jiný:

1. Zkontrolujte dýchání - pokud není, začněte s 5 počátečními dechy.
2. Poté pokračujte v 30 kompresích a 2 dechůch - opakujte.
3. Kompresi dělejte dvěma prsty, na spodní část hrudní kosti, pod prsy.
4. Dech dělejte jemně - jen tak, aby se hrudník mírně zvedl.

>Nezadržujte se. Děti mají vyšší šanci na přežití, pokud záchrana začne hned. Každá vteřina počítá.

Co dělat, když je člověk v ledové vodě?

>Ve vodě pod 15 °C se tělo rychle ochlazuje. Většina lidí zemře nejen kvůli tonutí, ale kvůli hypotermii. Pokud je člověk v ledové vodě:

• Nebojte se, že bude mít závratě - to je normální reakce těla.
• Nezkoušejte plavat. Udržujte hlavu nad vodou a čekejte na záchranné nástroje.
• Neodstraňujte oblečení - oblečení zachycuje teplotu a pomáhá udržet tělo teplé.
• Po záchraně nechte člověka v suchém oblečení, přikryjte ho pláně nebo blanketem, a nepřenášejte ho do teplého prostředí hned. Teplota se musí zvyšovat pomalu.

>Nezahřívejte člověka u ohně, nevkládejte ho do teplé koupelny. Rychlé zahřívání může způsobit srdeční zástavu.

Co si vzít na výlet k vodě?

>Nejlepší záchranný nástroj není kamarád. Je to připravenost.

>Nejmenší věci, které můžete mít v batohu nebo v autě:

• Plavací kruh (nebo nafukovací hračka)
• Dlouhá hůl nebo větev
• Delší lano nebo provázek
• Plátno nebo deka
• Odolný záchranný kruh s odrazovým pruhem

>Nezapomeňte na děti - pokud jste na pláži nebo u rybníka, nechte je v dohledu. Nikdy nevěřte, že „to se nestane“.

Kde se naučit první pomoc pro tonutí?

>Nejlepší způsob, jak se připravit, je absolvovat kurz první pomoci. V České republice se konají zdarma nebo levné kurzy od Červeného kříže, záchranných služeb a místních obcí. Stačí zadat do vyhledávače: „první pomoc tonutí Brno“ nebo „záchrana na vodě“.

>Kurzy trvají 2-4 hodiny. Učí vás:

• jak rozpoznat tonoucího
• jak použít záchranné nástroje
• jak dělat komprese a umělé dýchání
• jak zacházet s hypotermií

>Nejde o to, abyste se stali záchrannými pracovníky. Jde o to, abyste nezůstali jen pozorovatelem.

Co dělat po záchráně?

>Dokonce i když člověk vypadá v pořádku, musí být vyšetřen lékařem. Tonutí může způsobit:

• poškození plic (takzvaný „secondary drowning“)
• poruchy srdečního rytmu
• mozkové poškození z nedostatku kyslíku
• infekce z nečisté vody

>Nečekejte na příznaky. Pokud někdo byl pod vodou, i když jen na pár sekund - dejte mu do ruky telefon a zavolejte zdravotníky. Nebo ho převeďte do nemocnice. Je to jen na bezpečnost.

Když se to stane vám - co dělat?

>Největší chyba je, že se lidé cítí vinní. „Měl jsem ho vidět.“ „Měl jsem mu pomoct.“

>Nejste odpovědní za to, že někdo tonul. Jste odpovědní za to, co uděláte poté. A pokud jste provedli kroky, které jste uměli - udělali jste to, co jste mohli. Nejde o dokonalost. Jde o přítomnost.

>Nezapomeňte: každý, kdo se naučí, jak pomoci tonoucímu, může zachránit život. A nejde o heroismus. Jde o to, že někdo věděl, co dělat. A vy můžete být ten někdo.