Kdy jet s bouli na pohotovost? Když podezříráte na otřes mozku

Na hlavě máte bouli, dítě spadlo z kola, nebo jste se někde o něco udeřili. Všechno to zní jako malá neštěstí. Ale když je to víc než jen bolest a vypadá to, že se vám hlava nechce normálně fungovat? Když se vám točí hlava, máte závratě, ztrácíte paměť nebo se cítíte jako po návštěvě pěti pivek? otřes mozku není jen „příjemná“ boule. Je to vážné poranění, které může mít důsledky i týdny po úrazu.

Co vlastně je otřes mozku?

Otřes mozku není zlomenina, není krvácení, není poškození tkáně. Je to náhlé, dočasné narušení fungování mozku, které vznikne, když se hlava náhle pohne - buď nárazem, nebo rychlým zastavením. Mozek se v krčku jako kulička v oříšku náhle naráží o kosti lebky. To způsobí, že nervové buňky přestanou správně komunikovat. Není to vidět na rentgenu, není to vidět na MRI. Ale vaše tělo to ví. A vaše mozek to ví.

Nejčastější příčiny: pád z kola, náraz při sportu, dopravní nehoda, úraz doma, nebo i jen silný výbuch - všechno, co způsobí náhlý pohyb hlavy. U dětí je to časté při hraní, u dospělých při cyklistice, fotbale nebo při pádu na ledu. A neznamená to, že jste „ztratili vědomí“. Většina lidí s otřesem mozku neztrácí vědomí. To je ten největší omyl.

Když máte bouli, neznamená to, že máte otřes

Boule na hlavě je běžná. Většinou to je jen krvácení pod kůži, tedy hematom. To je bolestné, vypadá strašidelně, ale není nebezpečné. Otřes mozku se ale projevuje jinak. Boule je jen vnější znamení. Klíč je v tom, co se děje uvnitř.

Nejčastější příznaky, které by vás měly varovat:

• Závratě nebo pocit, že se vám točí hlava - nejen když se pohybujete, ale i když sedíte
• Zmatenost, neschopnost se soustředit, „hlava jako v bavlně“
• Ztráta paměti - nezapamatujete si, co se stalo hned před úrazem
• Zvýšená citlivost na světlo nebo hlas
• Nevolnost nebo zvracení - nejen okamžitě, ale i několik hodin nebo dní poté
• Změny ve spánku - spíte víc než obvykle nebo se nemůžete usnout
• Změny nálady - jste neklidní, agresivní, pláčete bez důvodu
• Bolest hlavy, která se zhoršuje místo aby se zlepšovala

Tyto příznaky se mohou objevit hned, ale také až za 12-48 hodin. To je důvod, proč nesmíte říct: „To jsem si to přešel.“

Kdy jet na pohotovost? Praktický seznam

Ne každá boule vyžaduje záchrannou službu. Ale když je to vážnější, nečekáte. Neříkejte si: „Možná to projde.“ Většina lidí, kteří se dostanou na pohotovost s otřesem, to dělají příliš pozdě. Zde je přehled, kdy jet hned:

1. Neztratil jste vědomí - i když jen na pár sekund
2. Máte závratě, které vás přiměly k pádu
3. Nezapamatujete si, co se stalo před úrazem
4. Neustále se zvracíte
5. Bolest hlavy se zhoršuje a neodpovídá na léky
6. Máte zmatek, nevíte, kde jste, neznáte dnešní datum
7. Je vám 65 let nebo více - starší lidé mají vyšší riziko krvácení v mozku
8. Užíváte léky na ředění krve (např. warfarin, aspirin)
9. Je to dítě pod 2 lety - jejich lebky jsou tenčí, reakce jsou jiné
10. Máte záchvaty, ztrátu rovnováhy, slabost v končetinách

Největší chyba? Čekat na „druhý den“. Otřes mozku není jako přestřel. Není to „příjemná“ bolest, která projde. Je to narušení funkce mozku - a ten se nemůže „zotavit“ za noc, když jste si včera vypili pivo a šli spát.

Co se stane na pohotovosti?

Nepřijedete s výsledkem MRI. Pohotovostní lékaři nejdřív zkontrolují vážné příznaky. Většinou se ptají:

• Kdy a jak jste se zranili?
• Co se stalo hned poté?
• Máte závratě? Ztrátu paměti? Zvracení?
• Užíváte nějaké léky?
• Máte nějakou minulou lékařskou historii?

Pak provedou neurologický test - kontrolu očí, rovnováhy, paměti, reakcí. Pokud je vše v pořádku a není žádný z „červených praporků“, nebudou dělat žádné vyšetření. Prostě vám řeknou: „Jděte domů, odpočívejte, nechte si to v klidu.“

Pokud je něco podezřelé - např. ztráta paměti, závratě, nebo pokud jste starší než 65 - mohou objednat CT vyšetření. To hledá krvácení nebo otok. Ale CT se neudělá jen proto, že máte bouli. Udělá se jen, když je riziko vážnějšího poškození.

Co dělat po návratu domů?

Největší chyba po otřesu je: „Jdu zpátky do práce, jdu na hřiště, jdu na hru.“ To je špatně. Mozek potřebuje klid. Ne jen fyzický, ale i mentální.

Prvních 24-48 hodin:

• Nesmíte řídit
• Nesmíte používat počítač, telefon, televizi
• Nesmíte číst knihu ani dělat domácí úkoly
• Nesmíte pít alkohol
• Nesmíte dělat fyzickou námahu

Po 48 hodinách, pokud se cítíte lépe, můžete začít pomalu. Nejdřív 15 minut klidné činnosti - např. sedět na pohovce a poslouchat hudbu. Pokud se necítíte hůř, přidáte dalších 15 minut. Pokud se vám točí hlava, nebo se objeví bolest - zastavte se.

Obnovování se trvá obvykle 7-14 dní. U dětí a dospívajících může trvat i 3-4 týdny. A neznamená to, že když se vám přestane hlava točit, jste zdravý. Mozek se ještě nezotavil. Příliš rychlá návrat k běžnému životu může vést k „druhému otřesu“ - což je nebezpečnější než ten první.

Co nechat být? Co neříkat?

Neříkejte: „To je jen boule.“ Neříkejte: „Jsem v pořádku.“ Neříkejte: „To jsem si to přešel.“

Neříkejte dětem: „Nech to, to se přejde.“

Neříkejte sportovnímu trenérovi: „Může hrát.“

Neříkejte sobě: „Já jsem silný, vydržím.“

Mozek není sval. Nemůže se „trénovat“ přes bolest. Je to orgán, který potřebuje čas. A pokud ho přetížíte, může se stát, že se zotavíte jen částečně. A to může znamenat problémy s pamětí, pozorností, spánkem - i měsíce nebo roky poté.

Když jste si to „přešli“ - co dál?

Největší nebezpečí otřesu není ten první den. Je to ten, kdy si myslíte, že jste zdravý, ale vaše mozek je stále v rekonstrukci. Pokud jste měli otřes a pak se objevily:

• Problémy s pamětí - zapomínáte jména, dny, místa
• Nejste schopni se soustředit na práci nebo studium
• Máte zvýšenou únavu, i když spíte dost
• Trpíte hlavou, která se nechce vůbec zklidnit
• Nejste si stejní - jste agresivní, pláčete, nebo se cítíte „odpojení“

Nečekáte. Jděte k neurologovi. To není „přehnané“. To je potřeba. Otřes mozku není „příjemná“ chvíle. Je to zranění, které se nevidí, ale může změnit váš život.

V České republice je každý rok tisíce lidí, kteří si po úrazu řeknou: „To bylo nic.“ A pak přichází měsíce, kdy se neumí soustředit, neumí spát, neumí pracovat. A pak se ptají: „Proč to dělám?“

Protože nevěděli, kdy jet na pohotovost.